Lirieke: Master's Hammer. Vrana.

(Hommage a notre cher ami)

Pape? plave v klystyru, ?lauch u? miri na diru
nev?edniho malire, co ma klystyr na dire.
?tetku kdy? do barvy namoci, mlaskaje do rytmu poskoci
jediny bleskovy mane?uvre a u? je na svete Chef d' ?uvre.
On jest ?tetce gerojem, brutalniho kyce cowboyem
udelal na terapeutku celkem priznivej dojem
jenom?e ta dama si to porad dela
v blazinci fasovanym elektrickym pristrojem.
Obdivuje Al-kajdu, ale i okultistu Jurajdu
taky Boba Zimmermana, i py?ama s runamama.
Pestuje bur?acky obycej, nastavi kumpanum oblicej
ale ?osakum moralni policek, tak jako do kafe rumicek.
On jest ?tetce gerojem, napadu plnej vodojem
zdivocela paleta nahle dostala prujem
musami v?dycky poliben, certy v?emi obliben.
Maslo na cholste, Naturmort igen.
Talentovanej kanibal, lidsky je?te nemel, ale prej by si dal.
Modernistum nachystal funeral, k cemu? si opatril arsenal
ostry nu?, chandru, spleen a podel zdi se krade stin
a vzapeti ne? bys rekl ??vec?, v troube se pece umelec.
On jest ?tetca gerojem, umetnosti predvojem,
kunsthistoricky pojem gotovi sa pred bojem.
Svaty Martin s kona hledi, dr?ava je s pokojem
poglavnik Ti salutuje predpisanym postojem!
Malovat ?umpu celebrit a pritom se nepoblit
hromady stehen, kotlet, kyt, vosolit, zamichat, usma?it!
Kdy? zustane jenom cynicky ?kleb, tryzen, hnedka, strikot strev
tu nahle skvi se svetly zjev, pred vobrazem tuhne krev.
On jest ?tetce gerojem, s unikatnim vyvojem
lehce pluje pribojem pred viteznym soubojem
a? smrt pohne orlojem, pak zombiove s konvojem
vyrazi na velkej mejdan s feldmar?alem Martinem!