Lirieke: Alkehol. Metla lidstva. Piju Dál.

Bylo to jednou rano, sebe pravi vzbudil jsem
do prazdna zase koukam, kde to asi jsem
jsem doma, le?im tady sam
kde jsem veera veeer byl, to ja poece doboe vim
do rukou lahev beru, kocovina zase oadi
kocovina oadi dal, tak piju sam
celej ?ivot jsem se sna?il, abych k nieemu byl
a aby po mni kousek aspoo nieeho zbyl
marna je v?ak moje touha, kdy? ti?kej osud mam
a tak mu?u jen to jedno:

Ref.: Ja piju dal...

Bylo to jednou rano...

Ref.: Ja piju dal...

Jedno horky rano do hospody zas jsem ?el
abych se tam s partou znamejch, jo, opit se?el
my si tam rozumime, proto?e stejnej osud mame
kdy? nikdy kouka? oknem, jak lidi nikam spichaj
chce se ti vybihnout ven a oict, a? toho nechaj
ale ten, kdo chvili stal, u? stoji davno opodal
Jaka je v?ak lidi touha, kdy? nevidi, co chtij
tak jim oekni toeba: "hej, tak se mij!"
ty u? vi?, jak to konei, poznal jsi to sam
jenom se pousmije? a oekne?: "ja piju dal"

Ref.: Ja piju dal...

Jaka je v?ak lidi touha...